Čínská kuchyně

K vaření čínských jídel není třeba zvláštního vybavení kuchyně a pro domácí přípravu vystačíme s naším běžně používaným nádobím. Nejdůležitější náčiní vhodné k přípravě čínského pokrmu je velká pánev, speciální pařák, naběračka, cedník, váleček, nůž a ostřič nožů, jídelní hůlky a hlavně regulovatelný silný oheň.

Většina čínských jídel žádá rychlou konečnou úpravu. Tomu účelu slouží právě hluboká ocelová pánev. Předem vařenou rýži dodusíme v pařáku na lněné utěrce do měkka. Naběračkou přidáváme do jídel dochucovací přísady a na pánvi je promícháme s pokrmem. K vybírání masa z rozpáleného tuku používáme cedník, který se podobá velké naběračce, má provrtané otvory a je jen o málo menší než je průměr pánve. Válečkem se rozvaluje těsto, například k přípravě nudlí. V čínské kuchyni se krájí ostrým nožem, podobným našemu sekáčku. Jeho velmi tenké ostří je asi 20 cm dlouhé. Nůž se používá nejen na krájení surovin, ale také na vykosťování, rozsekávání nebo naklepávání masa. Aby byl stále dost ostrý, musí se často brousit. Čínským kuchařům k tomu slouží pískovcový kámen, ale nám postačí dobrý kovový ostřič.

Protože Číňané neznají jiné jídelní příbory než hůlky, používají je také v kuchyni místo vařeček, vidliček nebo šlehacích metel.

Uvedené klasické kuchyňské nádobí je nutné v profesionální praxi a při vaření většího množství jídel. Pro domácí přípravu plně postačí naše běžně používané nádobí.

I stolování je zajímavým obřadem.

V Číně hosté usedají většinou ke kulatým stolům, které jsou výhodné tím, že odpadají problémy při usazování vážených osob. Při slavnostnějších příležitostech se na stolech zapalují voňavé tyčinky, zpříjemňující svou vůní náladu hostů. Před jídlem i mezi jednotlivými chody se popíjejí nejrůznější čaje, a to vždy neslazené. Nejoblíbenější je čaj jasmínový a čaj zelený. Snad také proto, že silně podporuje trávení. Na stoly předkládá hostitel mísy s různými pokrmy a každý si nabírá porcelánovou lžící jídlo a vkládá je do své misky s rýží. Hůlkami pak sousta nabírá. Misku s rýží si může levou rukou přidržet blíže k ústům. Během stolování hostitel stále zdvořile pobízí hosty k dalšímu jídlu.

Na rozdíl od našeho jídelníčku se polévka podává až po skončení hlavního jídla, a to v porcelánových mísách s velkou porcelánovou lžící a hosté si nabírají do svých malých porcelánových misek, ve kterých měli dříve rýži. Tím se zužitkují i velmi dobré šťávy z mas, které případně v miskách zůstaly. Polévka se jí malou porcelánovou lžičkou. Všechna jídla podávaná na stůl se předkládají na kulatých nebo oválných výhradně porcelánových mísách. Jí se pouze hůlkami vyrobenými z různých materiálů. Jsou buď zcela jednoduché, dřevěné, k jednomu použití, nebo kostěné, malované, z umělých hmot, či z vypalovaného, malovaného a lakovaného dřeva.

O seznámení se s touto výjimečnou kuchyní u nás se před dvaceti lety postarala Čínská restaurace v Praze. Pro svou originalitu byla za čas tak oblíbena, že řada našich restaurací se začala o čínská jídla zajímat a zařazovat je do svých jídelníčků. Bylo otevřeno i několik čínských restaurací mimo Prahu. A ještě pro zajímavost, jaká jsou ta nejoblíbenější jídla? Tedy v Čínské restauraci v Praze je to ŠUEIČU-ŽOU, maso dvou barev, kuře KUNG-PAO, osm kousků z kuřete, kuřecí prsíčka s mandlemi, pekingské maso, ŠUANG-SI (štěstí), játra Č´CHAO, játra s mandlemi, kantonské nudle, kapr CHUANG-ŠAO a mnoho dalších.

zdroj obr.: wikipedia